Výběr štěněte

Vybírat můžete z mnoha plemen i kříženců. Pokud si kupujete psa od chovatele, měli byste vědět, že:

§ štěně by mělo jít od matky k nové rodině v ideálním případě v 8 týdnech věku, nejdříve v 6.-7. týdnu. Dřívější odběr je nevhodný, neboť v tomto období probíhá "vtiskování" (vytváření vztahu k ostatním psům). I když mu poskytnete tu nejlepší péči, budou mu ony týdny do 2.měsíce stáří chybět při vývoji jeho vztahu k ostatním psům a někdy i k lidem

§ při odběru bychom se měli podívat štěněti na bříško, kde v místě pupku se může nacházet různě velká boulička - pupeční kýla. Tu je nutno většinou později odoperovat, což není levná záležitost, a mělo by to být zohledněno v kupní smlouvě. Opravdu seriózní chovatelé si takové štěně většinou nějakou dobu nechají a před prodejem mu kýlu nechají operovat na vlastní náklady

§ zkontrolovat je třeba i čelisti. Ve štěněcím věku ještě nepoznáme, zda bude mít pes v dospělosti všechny zuby, což je u některých plemen podmínkou chovnosti, ale už nyní můžeme rozpoznat výrazný předkus nebo podkus. Pozor - takové vady se věkem neupraví a u psů s průkazem původu až na výjimky vyřazují z chovu

§ je třeba se pejskovi podívat do uší. Přítomnost hustého, tmavého, suchého, drolivého mazu může signalizovat ušní svrab a není známkou dobré hygieny chovu, stejně jako blechy, které nacházíme v srsti po celém těle. Někdy najdeme přímo blechy, někdy jen černé tečky v srsti - bleší trus. Proti blechám a klíšťatům je dobré chránit pejska některým z preparátů s prodlouženou dobou účinku. V naší ordinaci používáme specialitu Frontline, která chrání pejska 2-3 měsíce proti blechám a 4-6 týdnů proti klíšťatům, nebo specialitu Stronghold, který nefunguje na klíšťata, ale chrání měsíc proti blechám, škrkavkám a ušním a kožním roztočům. Dále máme k dispozici preparát Duowin contact, který zbaví pejska blech i klíšťat na 4 týdny a zároveň působí i na vajíčka a larvy blech tak, aby se dále nevyvíjely.

Odčervení

Štěňata by měla být od 2.týdne věku pravidelně každé 2 týdny odčervována až do věku 3 měsíců, dále každý měsíc do 1 roku a poté 2-4 krát ročně dle způsobu života psa. Pokud je pes v kontaktu s těhotnou ženou nebo dětmi, měl by být odčerven minimálně 4x ročně. S odčervováním by tedy měl začít chovatel, vést o něm záznamy a ty předložit při odběru novému majiteli, který v něm pak bude pokračovat. Důvod opakovaného odčervování v intervalu 2 týdnů u štěňat je ten, že téměř každá fena má v těle (ve svalech, v játrech a v dalších orgánech) zavrtané "spící" larvičky škrkavek, které se při graviditě probudí a provrtávají se přes dělohu do plodu štěněte.

Další dávku larviček dostane štěně v mateřském mléce. Tyto larvičky se ve štěněti opět zavrtají do svalů a orgánů a postupně se uvolňují do střeva, kde dospívají v dospělé škrkavky. Všemi dosud známými odčervovacími prostředky zahubíme jen dospělce, kteří už jsou ve střevě. Proto musíme odčervovat opakovaně, neboť dokud se štěně nezbaví zásoby larviček a nevytvoří si schopnost bránit jim ve vývoji v dospělce, dozrávají v něm stále noví a noví parazité. První odčervení by mělo být provedeno pomocí speciální pasty, která škrkavky jen ochromí, ale nezabije, takže celé odcházejí a nerozkládají se ve střevě. Při jejich rozkladu totiž vznikají látky, které jsou pro velmi mladá štěňata jedovaté. Pak můžeme pokračovat dále touto pastou, tabletkami, nebo použít velmi moderní preparát Stronghold, který je sice dražší, ale podává se jen 1x za měsíc, po celou tuto dobu se drží v krvi zvířete a hubí škrkavky stále a ne jen nárazově jako ústně podávané preparáty a navíc chrání po celý měsíc i proti blechám a kožním a ušním roztočům. Tento způsob doporučujeme.

Očkování

Očkování je nejjednodušším a přitom nejdůležitějším způsobem, jak předcházet řadě infekčních onemocnění (parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, psincový kašel, koronaviróza, leptospiróza, vzteklina), z nichž většina ohrožuje pejska přímo na životě a některá jsou přenosná i na člověka. Základní očkovací schéma u moderních, dnes používaných vakcín je 6, 9 a 12 týdnů věku. Každé očkování obsahuje o něco širší kombinaci chorob a v posledním je obsažena i vzteklina.

Pro riziková plemena, jako je rotweiler, dobrman, německý ovčák, labradorský retrívr, pro psy z větších chovů nebo ohrožených oblastí, a nebo pro každého svědomitého majitele, který chce mít jistotu, že pro ochranu a přežití svého pejska dělá opravdu maximum, doporučujeme posunout poslední kompletní vakcínu se vzteklinou na 16.týden a vložit do očkovacího schématu ještě jednu dávku kompletní kombinované vakcíny s leptospirózou na 12.týdnu. Takové očkovací schéma pak je 6,9,12 a 16 týdnů. Vakcíny aplikované v 9.,12. a 16.týdnu by měly obsahovat leptospirózu - často smrtelnou bakteriální žloutenku roznášenou hlodavci, nebezpečnou i pro lidi. Na našem pracovišti používáme řadu vakcín Eurican od firmy Merial, Vanguard od firmy Pfizer a Duramune od firmy Ford Dodge. Kvalitou jsou srovnatelné, Vanguard a Duramune obsahují navíc koronavirózu, průjmové onemocnění, které u dospělých psů probíhá jako několikadenní střevní chřipka, ale pro malé štěně může být i životu nebezpečné. Další infekce, proti kterým lze psa chránit vakcinací je komplex psincového kašle a lymská borrelióza.

Kastrace

Týká se zejména feneček. Možná se zdá někomu předčasné mluvit o kastraci sotva jsme si přinesli štěňátko domů, ale je třeba si uvědomit několik věcí. Především: Proč jsme si pořizovali pejska? Máme-li výstavní nebo pracovní fenu s rodokmenem a plánujeme-li chov úspěšných jedinců, nebudeme samozřejmě o kastraci uvažovat.  Často slyšíme a dříve se skutečně tradovalo, že "alespoň jedenkrát musí mít štěňata".

Výzkumy prováděné ve Spojených státech na velkých skupinách fen, které rodily 1x, vícekrát a ani jednou , ukázaly, že mezi nimi není příliš velký rozdíl mezi výskytem cyst a nádorů vaječníků a dělohy, zánětů dělohy a nádorů mléčné žlázy. Jen u fen, které rodily vícekrát, byl nižší výskyt hormonálně podmíněné cukrovky. Všechny tyto skupiny ovšem výrazně zastínila skupina fen kastrovaných. Zde, pokud se odstraní děloha i vaječníky, nehrozí žádné další onemocnění těchto orgánů. Výskyt hormonálně podmíněné cukrovky je téměř nulový. Čím dříve se operace provede, tím větší je ochranný efekt proti nádorům mléčné žlázy. Z výsledků těchto výzkumů vyplívá, že fena opravdu nemusí mít ani jednou za život štěňata, ale pokud s ní už, nebo vůbec, nepočítáme do chovu, je dobré nechat ji vykastrovat.

Z hlediska dokončení tělesného vývoje je vhodné kastrovat fenu až po dosažení pohlavní a fyzické zralosti, tj. po odeznění 1. hárání. Pokud se zákrok provádí mezi 1. a 2. háráním, je ochranný vliv proti vzniku nádorů mléčné žlázy až 92 %. Riziko výskytu zhoubného nádoru mléčné žlázy je 4x nižší než u nekastrovaných fen. Proto každému, kdo si koupí psí dámu, doporučujeme, aby se rozhodl, zda bude chovatelem, nebo zda usnadní a ulehčí život sobě i své feně a nechá ji vykastrovat. Takto ošetřená fena nehárá, netrpí falešnou březostí a nemusíte mít obavy z nežádoucího nakrytí a řešení problému, jak nechtěnou graviditu přerušit, nebo co s neplánovanými štěňaty.